Minstrberské knížectví

Hranice sv. Jana vznikla na konci třináctého a začátkem čtrnáctého století, jako hranice biskupského knížectví. Byla označena pomocí žulových tyčí. Na jejich bocích byl vyrytý nápis TMI / SCI / IOHIS (latinsky Hranice / Svatého / Jana) a biskupská palice - atribut biskupského úřadu a diagonální kříž - symbol hranice používaný ve starověku.

Biskupské knížectví bylo založeno v roce 1198, kdy se Opolské kníže Jarosław stal biskupem Vratislavi. Odevzdal ve svém testamentu část svého knížetství – region Nysy - biskupem z Vratislavi. V 80. letech, 18 století vzplál spor mezi biskupem Tomášem II. a Vratislavská knížetem Jindřichem IV. Probusem, týkající se pozemků, které obsadila církev. V roce 1287 došlo k vypořádání, podle kterého biskup Tomáš II získal pro sebe a jeho následovníků privilegium nezávislosti od vévody. V červnu 1290 princ Henry IV. Probus udělil Vratislavským biskupům privilegium, podle kterého mohou být biskupové nazýváni knížaty. Označili území biskupského knížectví hraničními sloupy a hraniční čára byla pojmenována po patronu vratislavské diecéze - sv. Janu Křtiteli.

Biskupské knížectví se udrželo až do roku 1810 - do doby, kdy pruský král Friedrich Wilhelm III. vydal akt sekularizaci církevního majetku ve Slezsku.